život vzhůru nohama

 24.3.

Ze Saigonu do Phnom Penh to trvá zhruba 8-9h autobusem. Změnu v chování pocítíme již 20m za hranicemi, kde zastavujeme na půlhodinovou pauzu. Místní nás vítají s úsměvem J a to se v podstatě nezmění celý pobyt.

Do Phnom Penhu dorazíme někdy kolem 11 večer, hned se seběhnou tuk tukaři, což je v podstatě místní taxík. Jsme někde na okraji města, bez místní měny a asi s 10 dotěrnými tuktukáři kolem nás. Jdeme s Michalem do nejbližšího bankomatu vybrat peníze, jsme zmateni, že bankomat místo rielů (místní měna) nám chce vydat jen dolary a tak to zkoušíme ještě v dalších 2, ale výsledek je ten samý. Nezbývá než vybrat v dolarech.

V dolarech se dá v Kambodže platit všechno, vráceno nazpět dostanete, ale v měně místní. Je to trochu zmatečné, ale dá se s tím velmi rychle sžít. 1dolar = 4000 riel

Žádný hotel vybraný nemáme, takže se rozhodujem vzít na milost jednoho z tuktuků a ten nám slíbí, že za 8dolarů nás bude vozit tak dlouho dokud si nějaký hotel nevyberem. (8dolarů, je cena, kterou jsme si řekli, že bychom byli ochotni zaplatit, po zkušenostech s Vietnamci, jsme čekali, že cena bude daleko vyšší – překvapil J)

Stejně za tím, ještě čekáme nějakou boudu, ale kupodivu žádná nepřijde. Vybíráme si hned druhý hotel za 7dolarů na noc/osoba, jedinou chybou je, že bydlíme opět až v posledním patře. Nicméně kluci recepční nám pomáhají nahoru s krosnama (když si nahodil tu mojí, tak se mu trochu podlomili nožičky J, zavzdychal a vyrazil :-D )

Ještě vyrážíme na velmi pozdní večeři a pak už jen do hajan.

Ráno nás čeká prohlídka (opět tuktukem) na nechvalně známá Killing fields, kde se dozvídáme víc o vládě Pol Pota, Tuol Sleng Museum (muzeum genocidy) – původní střední škola byla za režimu Rudých Khmérů změněna na tajnou věznici S-21 a Wat Phnom – buddhistický klášter. Tuktukář nás vozí celý den po městě a vždy na nás čeká, zaplatili jsme 12dolarů dohromady. Tak mě napadá, že jsme ho možná den předtím docela přeplatili :-D

Další den máme vyhrazen na dlouhé spaní a odpolední návštěvu Royal Palace J Je neskutečné vedro a tak při procházení po královském prostranství bereme za vďěk zavlažováním na kytky a taky se necháme trochu zavlažit :-D

Procházka po městě, nějaké ty trhy – Michal je opět nadšen :-D

A ráno nás čeká přejezd do Siem Reap.

Stále nás nepřestává překvapovat jak jsou tu lidi milý, usměvavý, ceny zbytečně nepřepalují, dá se s nimi výborně smlouvat a hlavně tu mají nádherné děti J V Kambodže je větší šance, že narazíte na dítě, které něco prodává nebo žebrá než na dospělého. Nicméně liší se od těch Vietnamských v tom, že je uplatíte i třeba pitím nebo žvýkačkou (teda asi jen ty děti, u dospělých jsme to nezkoušeli J)

Dalším překvapením pro nás je, že Kambodža je oproti Vietnamu poměrně vyspělá nebo tak aspoň působí. Mají tu dokonce obchody s jídlem, na které jsme ve Vietnamu narazili jen výjimečně, lidi tu mluví obstojně anglicky, takže se s nimi dá lehce domluvit a i místní kuchyně mi přijde o fous zajímavější a chutnější J