život vzhůru nohama

20. – 27. 11. 2015

Tel aviv je prej hezkej..

writen by Zuzka

aneb první zeme, o ktere dopredu nevime vubec nic, ale mame tam letenky :-D

V květnu roku 2015 přesněji pouze dne 19. května 2015, kdy nízkonákladová letecká společnost Wizzair pořádala akci každou druhou letenku zdarma, jsme se s Blanku rozhodly, že už jsme dlouho nikde společně nebyly a že ostatní furt někam létají a přitom je to nestojí moc, protože právě využívají těchto finančně zajímavých akcí

Původní plán byl třeba prodloužený víkend v Benátkách, tak aby nás to nevyšlo moc draho, ale zároveň jsme si udělaly pěkný výlet. Jenže Benátky bohužel zrovna nevycházely dobře ani časově ani finančně, a tak jsme hledaly dál.

Důležitá je informace, že tato nabídka platila pouze jeden jediný den a jak to tak při dobrých akcí chodí, rozhodovali jsme se po sms drobet na poslední chvíli J Jelikož Blanka v ten okamžik nebyla u netu, položila mi zásadní otázku: A vis taky kam jsou teda levny letenky ty chytroline? :-) A já na to, že tu mají těch zemí hrozně moc a že jí to nemůžu vypisovat a ona, že prej Tel aviv je moc hezkej a já (aniž bych věděla, kde to vlastně leží) píšu: Nejlíp mi to vychází na 20-27/11 na 5538 pro obě :) toho 20/11 je to až podezřele levné :) a Blanka na to: KUP TO! A já to koupila J

Druhý den ráno přišla ovšem lehce „kocovina“:

Já:

Úplně nechápu že jsme to včera fakt udělali :) btw cibule tam jezdí často takže prý dá bez problému info a pas potřebujeme určitě :)

Blanka:

Jo taky jsem si to zrovna rikala:-) Je to prvni spontalni zeme o ktere dopredu nevime vubec nic ale mame tam letenky:-D

A tak začal celý tento příběh..

Ještě nutno dodat, že letenka nás vyšla vážně velmi levně, neb Blanky kolega z práce za ni dal prý 14 000 !!! Ale nám to bylo málo, a tak bychom ušetřily ještě víc, nevzali jsme si žádný kufr dolů a věřily, že nám bude stačit pouze kabinové zavazadlo bez poplatku, tedy zavazadlo o rozměrech 42x32x25cm nebo menší, aneb jak pravý výňatek z pravidel letecké společnosti:

Malé kabinové zavazadlo:
Jestliže má vaše kabinové zavazadlo rozměr  cm nebo je menší, můžete si je vzít na palubu bez poplatku. Musí se vlézt pod sedadlo před vámi.

Naše první informace byly velmi prostého charakteru, tedy aspoň pro mě a to KDE TO VLASTNE JE? Na což mi odpověděl kolega Cibulka, který tam jezdí často a rád a považuje Izrael za nejlepší zemi na světě.

A ačkoli jsme z počátku nevěděly opravdu zhola nic, Blanka začala postupně objevovat své dosud potlačované cestovatelské pudy a vytvořila první mapu:

https://www.google.cz/maps/dir/Tel+Aviv,+Izrael/Jeruzalém,+Izrael/Avdat+National+Park,+Izrael/Masada,+Izrael/Ein+Gedi,+Izrael/Tiberias,+Izrael/Safed,+Izrael/Haifa,+Izrael/Tel+Aviv,+Izrael/@32.011307,34.4942029,8z/data=!4m29!4m28!1m2!1m1!1s0x151d4ca6193b7c1f:0xc1fb72a2c0963f90!1m2!1m1!1s0x1502d7d634c1fc4b:0xd96f623e456ee1cb!1m2!1m1!1s0x15021c2a51f5722f:0x46a93deff295ff98!1m2!1m1!1s0x150305b927e361eb:0x31d1b13e19bb2579!1m2!1m1!1s0x150319fb133e5d07:0x87141eb95a92190b!1m2!1m1!1s0x151c3e4505b6d063:0xf6f4a023d4faf69f!1m2!1m1!1s0x151c23971882b96b:0x51383e291ebd8850!1m2!1m1!1s0x151dba4c750de845:0xc35d23982a81529a!1m2!1m1!1s0x151d4ca6193b7c1f:0xc1fb72a2c0963f90!3e0

Začala mít totiž pocit, že nejlepší bude vzít to tak nějak dost punkově, hned při příletu si půjčit auto a projet v něm celý Izrael.

Zde drobná poznámka autora: řidičák mám od listopadu loňského roku a nedá se říct, že bych nějak extra jezdila, spíš vůbec. Nicméně Blanka jezdí denně, a tak ji možná ani nenapadne, že pro mě by to mohl být dost problém. Myslím, že trochu tuší, že v nejhorším by to zvládla odřídit celé sama, ale i pro mě je to tak trochu výzva.

Jo a aby toho nebylo málo, tak let do Izraele se samozřejmě neobejde bez přísné kontroly přímo na letišti. U nás by to mělo být prý relativně v klidu, už jen pro to, že kontrola bude probíhat v češtině, ale v Izraeli by to konkrétně pro mě, která anglicky nemluví a vždy, když je na něco tázána cítí lehký stres, a tak nevím, jak zvládnu situaci být tázána v angličtině navíc ještě nějakým agresivním a nepříjemným vojákem.

Možná hodně blázen, nicméně ačkoli neřídím a nemluvím anglicky, jsem rozhodnuta s Blankou do toho jít a doufat, že nebudeme nikdy litovat my ani naši blízcí..

Postupně zjištujeme, že ačkoli nás náboženství ani jednu příliš nebere, je Izrael velmi zajímavá země, kromě zásadních památek, zde mají především krásnou přírodu se pousty národních parků, pouští, jezer atd.

Přiznat musíme ovšem i to, že pokud jsme dosud cestovaly víceméně do hlavních měst v rámci Evropy, byly informace naprosto jednoduše dohledatelné a ohledně dopravy, památek, vstupů atd zde nebyly žádné pochybnosti. U Izraele je tomu trochu jinak. Informace jsou méně dostupné a už vůbec ne v češtině, což nás dokonce donutilo objednat si i anglicky psaného průvodce.

V říjnu se ve sdělovacích prostředcích pomalu začínají objevovat titulky tohoto typu:

Aktuální vlna palestinskoarabského teroru proti izraelským civilistům a vojákům začala 14. září a stále trvá. Násilnosti zahrnují nepokoje, útoky bodnými zbraněmi, střelbu, najíždění auty a útoky kamením. Skutečnou příčinou je boj o popularitu a moc v arabské společnosti, která se připravuje na odchod současného vůdce hnutí Fatáh a „prezidenta Palestiny“ Mahmúda Abbáse z politické scény.

Dva Palestinci napadli v Jeruzalémě Izraelce, úřady ostře zareagovaly. Jeruzalém – Hned k několika útokům na Izraelce došlo v sobotu v Jeruzalémě. Zemřeli dva lidé, další byli zraněni. Nejprve zaútočil Palestinec ozbrojená nožem a střelnou zbraní na čtyři lidi. Dva muži zemřeli, žena s malým dítětem byly zraněny. K útoku došlo v Jeruzalémském Starém městě. Policie prchajícího pachatele zastřelila. Podobně skončil i další palestinský útočník, který o několik hodin později v západním Jeruzalémě pobodal dalšího Izraelce. I tohoto násilníka policie zastřelila. Palestinská extremistická skupina Islámský džihád, která působí na palestinském území, oznámila, že sobotní pachatel byl jejím členem. K islamistům podle místních komentářů bezpochyby patřil i druhý útočník. Izraelská policie dnes v soucislosti sa těmito činy palestinským mužům omezila vstup do jeruzalémského Starého Města. Na svých internetových stránkách o tom informovala televizní stanice Al-Džazíra. Do jeruzalémského Starého Města nyní mohou vcházet jen ti Palestinci, kteří tam mají trvalé bydliště, firmu, nebo v něm studují. Žen se omezení netýká. K modlitbám do mešity Al-Aksá, která patří mezi nejposvátnější místa islámu, mohou chodit jen muži starší 50 let, kteří jsou obyvateli Starého Města, nebo Izraelci palestinského původu.

Násilí v Izraeli se stupňuje. Klíčem k intifádě je Abbás, míní odborníci. Jen v úterý zemřeli tři Izraelci a dvacet lidí útočníci zranili. Vlnu násilností ve Svaté zemi i na Západním břehu Jordánu mnozí označují za novou intifádu, ovšem odborníci oslovení iDNES.cz se shodují, že o lidové povstání Palestinců zatím nejde. Situace se však může rychle změnit. Násilí se do ulic Jeruzaléma i dalších měst vrátilo na počátku října, kdy se opět rozhořely spory o přístup na Chrámovou horu, posvátné místo islámu i židovství.

Palestinci zapálili Josefovu hrobku, Hamas vyhlásil den hněvu. Palestinci v noci na pátek zapálili v Nábulusu na Západním břehu Jordánu objekt, v němž je Židy uctívaný hrob biblického Josefa. Hamas také vyzval Palestince k protestním akcím. Kvůli pokračujícímu násilí připustil izraelský premiér Benjamin Netanjahu schůzku s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.

Po těchto informací a z reakce okolí se o sebe začínáme drobet bát, přeci jen dvě ženy, které si pronajmou auto a chtějí cestovat jsou vcelku snadný cíl. Nejen že není příjemné nyní tyto informace z médií slyšet, ale také reakce okolí na tuto dovolenou nebývají úplně standardní jako „jééé vy se máte, to bude super“, ale spíš „ vy jste blázni, tam bych nejel“. Všichni však zároveň jedním dechem dodávají, že co se říká v televizi není pravda a že to bude v klidu. Jenže nikdy nevíte, kde se úplně nevině připletete a může vás to stát život. Ačkoli uznávám, že to se může stát kdekoli, tak Izrael je přeci jen trochu problematičtější než ostatní země.

Zásadní pro nás nicméně je, že Blanka má kontakt na Lukáše z Izraelské ambasády, který by měl vědět nejvíc a věříme, že ten nám jako jediný dá aktuální a nejkvalitnější informace o místní situaci.

A tak začátkem listopadu máme již rezervované auto a domluvené přespání u místních lidí přes portál Airbnb, což se bohužel ani trochu nevymyká z našeho dosud poměrně punkového stylu. Ne že bychom se původně nechtěly ubytovat spíše v hostelech, ale internet ukázal, že hotely a hostely jsou v tomto kraji poměrně drahé, neb jich je málo a mohou si to dovolit, a tak jsme musely zvolit tuto variantu, která je sice oproti hostelům o dost levnější, ale tak nějak nevíme, kde a u koho vlastně budeme spát.

Počátkem listopadu a po poměrně zásadních informací od Lukáše, že ani on by nedoporučoval projíždět okolo mrtvého moře, jsme zvolili cestu vnitrozemím a tím se nám vyřešilo i spousty dalších otázek, jako například, zda má smysl jezdit do Jerusaléma v období šabatu, či zda má smysl jezdit do Jerusaléma vůbec, když se tam teď trochu bojuje.

Židovský sabat (šabat) - den odpočinku - začíná v pátek po západu slunce a končí sobotní nocí. Židé v tento den odpočívají, nezažíhají ani nezhášejí oheň. Platí to i pro elektrická či plynová kamna, někteří dokonce ani nerozsvěcují světlo (jakékoli), nevaří, nešijí, nemanipulují s penězi a nepoužívají dopravní prostředky. Mimochodem, slovo sobota pochází z latinského sabbati dies, den sabatu. V tento den nejezdí v Izraeli hromadná doprava (poslední autobusy většinou jezdí kolem 16. hodiny v pátek, první v sobotu po západu slunce). Taxíky jezdí, ale za vyšší ceny. Obchody, kina, restaurace jsou většinou zavřené. Ortodoxní židé u sebe nenosí klíče ani peníze, nic nepřikazují, nesledují televizi. Mnoho židů náboženské předpisy dodržuje, o sabatu necestují autem ani nekouří. V moderní společnosti se prosazují snahy o objevení střední cesty: aby věřící židé nemuseli vyvinout jakoukoli aktivitu a zároveň si mohli vychutnávat technické vymoženosti, na něž jsou v běžném životě zvyklí.

Na základě nových informací, vznila mapa číslo dvě (doufejme, že poslední):

https://www.google.com/maps/d/edit?hl=cs-CZ&mid=zXF58Io6M16A.kUCciy_ZPsXs

Jak se píše na stránkách jednoho průvodce: Izrael a Palestina jsou nesporně jedny z nejzajímavějších a zároveň nejdiskutovanějších míst na naší planetě. Málokde je na tak relativně malé ploše soustředěno tolik různých kultur, náboženství, společenství, tolik zajímavých a pozitivních věcí, které jsou zároveň propojeny s emocemi, konflikty a napětím.

Myslím, že i my odlétáme do Izraele s poněkud smíšenými pocity, jelikož víme, že je to nádherná země, která nabízí spousty protikladů, které jsou pro nás samozřejmě velmi zajímavé, ale také svým způsobem velmi nebezpečné.

Takže ačkoli jsme našli jízdu na velbloudech, sáňkování na dunách a možnost noci strávené v poušti sledováním hvězd, zároveň naši pozornosti neunikly ani články v novinách a reportáže v televizi o násilí a bojích.

Je zde tolik zvyklostí, které byste rádi dodrželi, nejen že jsou krásné, ale taky v rámci uctění místní kultury, ale zároveň zrovna v této zemi jich je tolik, že nevím, zda je možné splnit všechny. Je to zároveň také první země, která má pro nás tolik nových slovíček například již zmíněný šabat, dále:

Kibuc - velké zemědělské usedlosti

Kipa (jarmulka) - malá přiléhavé čepička, která značí zbožnost či věrnost tradici

Košer - znamená čistý, dovolený. Vztahuje se na židovskou stravu, která je připravována s obzvláštní pečlivostí. Na čestném místě před restaurací bývá umístěno osvědčení rabína o tom, že jídlo je košer. Na židovské návštěvníky to působí jako nejlepší reklama. Dovoleno je jíst maso přežvýkavých sudokopytníků (hovězí, skopové, kozí), drůbež a ryby. Naproti tomu nečisté je maso králíků, mořských živočichů, kteří nemají šupiny ani žábry (humři, mušle, úhoři), ptactva žijícího na svobodě a hlavně vepřové. Stejně tak je zakázáno jíst zvířata zabitá jiným způsobem než podříznutím, tzn. zvířata, jejichž krev se nechala vytéci. Na stole nesmějí být současně pokrmy z masa a mléčná jídla. Židovské kuchařky mají dokonce zvláštní hrnce na stravu masitou a zvláštní nádoby na mléčná jídla, podobně mají oddělené i nádobí a příbory. Pít kávu s mlékem po masitém obědě je nečisté, odstup by měl být minimálně 6 hodin. Hlavním jídlem dne je vydatný oběd, jehož izraelskými specialitami jsou například mleté hovězí a skopové maso (kebap), pečené kousky skopového (šuarma) podávané většinou s chlebem nebo kaše z cizrny (chumus). Jako předkrm jsou bez vyzvání podávány olivy, feferonky a nakládané okurky. Relativně vydatná je též snídaně: mnoho druhů čerstvého ovoce, chleba s marmeládou, sýry, olivy, zeleninové saláty. Nejlehčím jídlem je židovská večeře.

Nejposvátnější místa ve Svaté zemi

Pro Židy je nejdůležitějším místem Svaté země Zeď nářků v Jeruzalémě, což je jediný dochovaný pozůstatek biblického ústředního Chrámu rozbořeného později Římany. Pro věřící Židy je ale posvátná i celá řada dalších míst: hrobka krále Davida v Jeruzalémě, jeskyně s ostatky patriarchy Abraháma v Hebronu, hrob pramatky Ráchel u Betléma nebo Josefův hrob v Nábulusu (Šchemu). Velké vážnosti Židů se také těší místa spjatá se starověkými proroky i mnohem pozdějšími duchovními autoritami – rabíny, gaony a cadiky. Tradiční posvátná města Židů ve Svaté zemi jsou čtyři: Jeruzalém, Hebron, Safed a Tiberias.

Pro křesťany mají zásadní význam především místa spjatá se životem Ježíše Krista a jeho blízkých. Tedy především Betlém, kde se dnes nachází bazilika Narození Páně. Mnoho důležitých míst je v Galileji, kde Ježíš žil (okolí Galilejského jezera, Nazaret, hora Tábor atd.). Zcela klíčový význam má opět Jeruzalém, tedy město, kde došlo k Ježíšovu ukřižování a zmrtvýchvstání. Právě zde se nachází Olivetská hora s Getsemanskými zahradami, Křížová cesta, Chrám Božího hrobu a mnoho dalších poutních míst.

I pro muslimy má Svatá země s Jeruzalémem klíčový význam. Krátkou dobu před rokem 624 se dokonce modlili směrem k Jeruzalému (arab. Al-Kuds), než byl změněn směr modlitby k Mekce. Jeruzalémský Posvátný okrsek (na Chrámové hoře) je pro muslimy třetím nejvýznamnějším místem jejich víry hned po Ka´abě v Mekce a Mohammedově mešitě v Medíně. Odtud totiž prorok Mohamed podnikl cestu do nebes. Muslimové však uznávají i židovské proroky, Ježíše a řadu dalších biblických postav, z nichž mnohé jsou pohřbeny ve Svaté zemi. Velké vážnosti muslimů se těší i hrobka biblického praotce Abraháma v Hebronu nebo hrob Mohammedova děda Gaze.