život vzhůru nohama

Další den ráno, jdeme do města na snídani, večer předtím jsme tam objevili super pekárnu a protože u Mrtvého moře máme celé dva dny, je čas konečně trochu zvolnit a dát si pohodovou snídani. Poté vyrážíme na pevnost Masada – nachází se ve výšce 440m n.m. a je to starověká pevnost, která byla postavena judským králem Herodem Velikým někdy v 1.století před Kristem.  Během první židovské války, se stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům. Místa Římských táborů, jsou patrné z Masady doteď. Masada ve mně zanechává silný zážitek, je nádherná, silná, dech se tají a oči se zalívají slzama z toho výhledu, který se vám naskytne, když vyhlédnete do krajiny na Mrtvé moře. Klobouk dolů před těma, kteří bránili Masadu až do konce a rozhodli se život ukončit v hromadné sebevraždě místo toho, aby se vzdali Římanům.

Je dobré se vybavit, brýlemi, kloboučkem, jídlem a dostatkem pití, protože se zde dá strávit klidně i několik hodin. Pokud je to možné doporučuju vzít průvodce, někoho kdo vám vysvětlí co k čemu bylo. My jsme čas od času narazili na nějakou anglicky mluvící skupinku, ke které jsme se nenápadně připojili a poslouchali. Po nějakých 4hodinách na Masadě, už máme hlad a sluníčko pálící do našich hlav, začíná být krapet nepříjemné… a tak vezmem do zaječích. Je čas konečně navštívit MRTVÉ MOŘE!  Upřímně na to, se těším z celé dovolené nejvíc a Masada byla prostě jen příjemným nečekaným překvapením. Jestli si myslíte, že k Mrtvému moři se dostanete prostě všude…tak nedostanete :-D Dojela jsem až k Ein Gedi, abych zjistila, že jediné přístupy k moři jsou přes hotely :-/ nicméně před odjezdem jsem projela pár článků a pamatuju si, že někdo psal o volném vstupu v Ein Bokek – takže vybaveni peckovou Apple navigací (s kterou vůbec nebojujem každou chvíli J) prostě zadávám ten nejjednodušší příkaz a to Ein Bokek beach a to vás dovede – světe div se až k pláži… tam teda musíte zaplatit nějaký ty šušně za parkování (doporučuju to opravdu zaplatit, chodí tam týpek a kontroluje, popřípadě rozdává pokuty) a vydáváme se k moři. Fouká jako prase, sluníčko sice svítí, ale úplně jinde než by jsme potřebovali – čili ne na pláži :-/ nebejt to Mrtvý moře, tak na nějaký ráchání seru. Vzhledem k tomu, že jsem sem jela primárně, kvůli Mrtvole, se neochotně svlékám do plavek, okamžitě mi naskakuje husina, Zůza se směje až se zajíká a já lezu drkotající do vody. Nepříjemné věci se maj udělat hlavně rychle a tak se prostě ponořím a kašlu na nějaké osvěžování. Nakonec když už je člověk ve vodě,tak je to fajn. Minimální rozdíl voda a vzduch :-D Vážně to nadnáší a voda zanechává mastný film.

Dle doporučení je dobré neráchat se v téhle nádheře déle jak půl hodiny, neb by jste na tu krásu mohli chcípnout. Mrtvé moře obsahuje tolik minerálů, že tělo po více jak půl hodině bude úplně zahlcené a nemuselo by si s tou přemírou toho všeho poradit.  Spousta lidí, tam zároveň jezdí léčit lupenku. Já jako atopik, čekám od Mrtvého zázračné vyléčení :-D co taky jiného že. No, zhodnocení je takové, že lezete-li tam s ekzémem, do zajista vás to bude pálit jako prase. Naštěstí sprchy se sladkou vodou jsou v dosahu. Jediné co tenhle zážitek přebije, je když Zůze poradím, že ta slaná voda je vážně slaná a Zuzka neváhá a hned si trochu nabere do pusy :-D zbytek si jistě dokážete představit sami, Zuzka prská, šklebí se, vyplachuje si pusu a já ležím v křečích se slzama v očích v písku. Vážně není hezké utahovat si z někoho kdo neplave a u moře byl jen jednou :-D Nicméně se Zuzi přesvědčila, že moje slibované, i Tebe to bude nadnášet, se osvědčilo J A tak byť na začátku velmi nejistě se čvachtá jen na začátku, tam kde došáhne rukama na zem, jsme po chvíli schopni stvořit i fotku plavající Zůzy s knížkou krtečka v rukách J

Všude jsou samozřejmě taky obchůdky s kosmetikou z mrtvého moře – tou nejkvalitnější značkou je údajně AHAVA. Zůza, že chce bahno, který si na sebe napatlá a následně smyje v moři. Zůza jde do koupit bahno, já běžím prodloužit čas na parkování. Přicházím zpět a vidím Zůzu vycházet s úsměvem od ucha k uchu asi s 10ti tubama krémů – prý super cena, sleva asi 50%. Tak na ní tak koukám a povídám, hele a víš, že si kvůli tomu budem muset koupit zavazadlo dolů, protože tolik krémů ti v příručním zavazadle neprojde :-D Úsměch ochabl a zůstal jen pohled v očích, který říkal vše.

No nic, tak já si jdu taky koupit nějaký krémy, když už teď nejsme ničím omezeny, hlásím a lezu do útrob obchodu :-D Kosmetika není nějak závratně levná, nicméně, kdy se vám znovu poštěstí si něco takového přivézt, navíc takhle před Vánoci, je to ideální řešení dárků pro rodinu J

Poté co na mě již po 3tí automaticky promluví prodavačka Rusky se na ní zadívám pohledem, „Jestli mě ještě jednou rusky oslovíš tak tě trefim nejbližším krémem po hlavě“ a kráčím k pokladně.

Nevím proč, ale Zůza má v povaze, obrážet i další drogerie těsně po tom, co už jsme si vše koupily. Moje pravidlo zní, nikdy nelez do dalšího obchodu, protože můžeš zjistit, že je to tam levnější. No a taky, že samozřejmě jo a to o poměrně dost peněz. Takže já jsem nasraná jak jetel a Zůza se mi tlemí a hledá jestli tu mají ten nejdražší šampon, který jsem si koupila. Naštěstí ho nemaj :-D

A tak obtěžkáni asi 7kilama bahna, tunou krémů a mýdel, míříme zpět do Aradu. Nejenom, že tedy musíme koupit zavazadlo dolu, abychom všechnu tu kosmetiku taky dovezli, ale prodlužuju půjčení auta až do konce, protože se 7mi kilama bahna na zádech, se odmítám procházet po Jerusalémě a Tel Avivu :-D

Druhý den ráno brzo mizíme (budíky máme pravidelně někdy mezi 6-7h ranní) a směřujem směr Avdat N.P., který podle obrázků vypadá nádherně.

Ne vždy se ovšem dá věřit Googlu. A tak to co se tváří jako Avdat je ovšem Ein Avdat N.P. a je to zhruba 6km od sebe. Tenhle omyl, samozřejmě zjišťujem až potom co si koupíme vstupenky. Nicméně paní za kasou, je strašně ochotná, takže nám nejen vrátí peníze za lístky, ale ještě nám na mapě ukáže, kde je to co chceme vidět.

A opět nás čeká dlouhý přesun. Tentokrát do Jerusaléma. Zhruba ve 4 odpoledne dorazíme do Jerusaléma, kde už na nás čeká super dopravní špička. Zaparkujem podle instrukcí kousek od místa kde bydlíme a vzhledem k tomu, že Maya bude doma až v 5, vyrážíme ještě do útrob starého města.  Velmi zběžně se proplétáme uličkami a zjišťujem kde co je, aby zítřejší návrat už byl hladší o hledání.

Starý Jeruzalém je relativně malé území asi 1,5km obehnané zdí ze všech stran. Vstup zajišťuje 7 bran a je rozdělen do 4 čtvrtí – židovské, křesťanské, arménské a muslimské.

Jdeme po trase Křížové cesty – Via Dolorosa a zastavujem se v Kapli Ukřižování – všechny tyhlety náboženské věci jsou zdarma, takže i když vás to moc nezaujme, aspoň jste za to moc neutratili :-D

Po velkých problémech najdeme nakonec i muslimský Skalní Dóm, který už je, ale zavřen a tak aspoň z průčelí udělám jednu fotku. Mizíme na večeři, respektive naše první jídlo, takže oběd? J a najdeme super restauraci, kde se nadlábnem a obsluha je tam strašně milá. Pak už odchod do našeho dalšího ubytování. Domácí jsou zavření v pokoji a tak jen proklouznem do pokoje k nám a v 8 večer už se nám klíží oči. Půl 10 se ozve zaklepání na dveře, za nimi stojí mladý sympatický pár, proběhne pár vět a pak už jdeme spát. Ráno opět brzo vstávačka – tentokrát směr Betlém.