život vzhůru nohama

 Z Perthu jsme odlétali v půl 2 ráno a v Aucklandu bychom měli vystoupit téhož dne v 5 večer.

Ještě máme přestup na Gold Coast, doufáme, že všechno půjde hladce.

Jenže…

Na GC zjišťuju, že letenky co jsem vytiskla končí tady…a druhou část GC – AUC už nemám… začínám panikařit…  a tak s Alešem zjišťujeme, jestli je musíme vytisknout nebo co vlastně teď bude…

 Prý nám stačí pasy… a tak šup do fronty na odbavení zavazadel (ačkoliv to je jen mezipřistání) zavazadla jsme si museli vyzvednout a znova je musíme nechat odbavit…

U přepážky, zádrhel číslo dvě… dáváme pasy… „nemáte letenku zpátky“ ozývá se pán za přepážkou… koukáme s Alím na sebe… „no tu my ale nepotřebujem, aspoň takhle to v těch vízech bylo“… „ale jo potřebujete, já vás bez ní nemůžu pustit, deportovali by vás na vlastní náklady zpět, podívejte tady to mám v systému napsaný“

… že bych byla doma dřív, než bych čekala? Probíhá mi hlavou… marně se snažím najít papír, kde mám napsáno, že víza byla schválena… vím, že jsem tam někde četla větu, že letenku zpět nepotřebuju.. jenže je za boha nemůžu najít…

„ no a co teď máme dělat?“ ptá se Aleš

„musíte si koupit letenku kamkoliv ven z NZ, máte na to jednu hodinu“ ozývá se pán…

Hlavou mi probíhá, že máme oba v kapse jen Cash a já ještě ke všemu jen NZD… takže sehnat do hodiny nejlevnější letenku, bude pěkný mazec…

Už odcházíme a Alí se obrací a ptá se… a platí to i pro WHV (working – holiday visa)?

Výraz pána za přepážkou se rázem mění a povídá…no to je ale úplně jiná… v tom případě zpáteční letenku nepotřebujete :-D

„uffff“ tak tohle bylo o fous J

pak už to jde rychle… odbavení, počkání na letadlo… let… výstup…

vyplnění papírů, že nepřevážíme zakázané věci, zvířata, nejsme teroristi atd…

každý dostáváme razítko a písmeno… ajjj…. Každý máme jiné písmeno :-D

proč máme každý jiné písmeno???? Koukáme na sebe a vymýšlíme ty nejhorší scénáře…

pak se ukazuje, že to je jen rozdělení do řad na kontrolu zavazadel :-D

procházíme…

tak kde je ta další kontrola? říkáme si… rozhlížíme se…

„ty hele to už bylo asi všechno“ povídá Alí… :-D

„to není možný, to bylo nějaký moc jednoduchý ne?“ odpovídám a rozhlížím se…

chááá, fakt že jo… jsme venku, zvládli jsem to… huby od ucha k uchu, tlačíme naše vozíčky se zavazadly ven…

Hello Auckland :-D

Éééé, zde nám úsměv zamrzá… nechápavě koukáme na počasí venku… zataženo a prší, cože??? L

Takovéhle počasí, ale v Austrálii, skoro za celý rok nebylo…

Určitě za chvíli přestane… ehm… ani po 7 dnech nepřestává :-DDD

Já chci zpátky do AUůůů :-D