život vzhůru nohama

 Upřímně jsme rádi, že už můžeme vystoupit. Jen co autobus zastavil v Hoi An na nádraží, už máme v autobuse slečnu, která nám oznamuje, že její hotel je prostě ten ze všech nejlepší a nejlevnější a navíc má i odvoz přímo do hotelu. No nebylo to moc dlouhé rozhodování, zjišťujem jestli je pokoj pro 3 levný (na hlavu 5dolarů), jestli má klimatizaci (důležité je se zeptat, jestli taky funguje :-D) a wifi. Víc nás v půl 7 ráno opravdu nezajímá :-D Sáčkujem  se slečně do auta a jedem. Pokoje jsou v pohodě, dokonce nám asi za dolar vyperou, takže paráda. Míříme do města, z kterého už odpoledne jsme doslova paf, je to to nejhezčí město co jsme zatím ve Vietnamu viděli ( a taky jím už zůstane J). Za posledních 150let se toho v Hoi An moc nezměnilo. Hoi An, je známé tím, že má kolem 200 krejčovství a všude vás nahánějí slečny na kolech, jestli zrovna v jejich obchodě si nechcete něco koupit J  Ten den nic moc neděláme. Odpočíváme po dlouhé noci strávené v autobuse (ačkoliv upraveném na spaní, jsme stejně nějak utahaní). Vyspat se tam, ale dá docela v pohodě, pokud vás zrovna boule na silnici nevyhazují 10cm nad sedačku a nemáte víc jak 180cm :-D Procházíme odpoledne celé Hoi An, obdivujem krámky a šatičky vevnitř a na doporučení Lonely zkoušíme jednu z restaurací (Cafe 43). A jsme naprosto uchváceni, tak nejenom, že mají pivo za 3000d (3kč), ale mají usměvavou obsluhu, což se ve Vietnamu fakt nevidí, navíc ceny velmi přijatelné, servis rychlý a jídlo famózní. Až do konce pobytu v Hoi An, tam chodíme na všechny obědy a večeře a stáváme se místními štamgasty :-D Hospůdka je pokaždé narvaná k prasknutí. Večer se opět procházíme, tentokrát za světla stovky lampiónků, všude okolo, kdyby byly skládatelné tak si jich pár přivezu domu. Druhý den už v 5 ráno sedíme v autobuse směr pagody, chceme se totiž vyhnout návalu lidí a tohle je první z možností kdy jet J Na místě jsme úplně sami, a tak si můžeme všeho užít dosytnosti a vychutnat si to, že není třeba čekat na foto bez turistů J Návrat máme asi v 10 a tak  se vydáváme s Martou opět do města, pořídit nějaké ty suvenýrky a Michala necháváme vlastnímu osudu. Však On, wifi  a notebook už si nějak poradí. :-D Oblečení  v obchůdcích mají krásné, vyhlédla jsem si tam dokonce kabátek, ale mám trošku obavy z toho jestli když zítra ráno v 7 odjíždíme, jestli by ho byli schopni ušít. Paní se mi hrozně vysměje, se slovy, že kabát by byl hotový dnes v 6 večer (čas rozhovoru 12h). Je to naprosto neuvěřitelné, ale dokáží zde ušít vážně cokoliv, zalistujete v jednom ze světových katalogů co zde mají, píchnete prstem do obrázku a večer máte ušito a to vše za 3ti novou cenu, za kterou by bylo možné to pořídit v Čechách. Nakonec si nejsem výběrem jistá a tak kabát nechávám plavat J Na odpoledne si půjčujem kola a jedeme na pláž a tak trochu prozkoumat okolí. Večer opět míříme do Café 43 J Naše poslední noc zde. Ráno vyrážíme do města Hue.